Niconé: "ČSSR byla oblíbeným cílem cest a dovolených mých rodičů"

Řekni nám něco o sobě. Kde ses narodil a jaké bylo tvé dětství ve Východním Německu?

Narodil jsem se v nádherném městě, v Drážďanech ale již 15 let žiji v Berlíně. Nemohu si stěžovat, měl jsem velmi dobré dětství, kterému nic nechybělo. Až když jsem byl starší, tak jsem zjistil, že je tu něco divného. Proč nemůžeme cestovat? Proč nemůžeme říci určité věci, když chceme? Proč tu není Coca-Cola? haha...

ČSSR byla oblíbeným cílem cest a dovolených mých rodičů a myslím, že vedle Maďarska, Polska a Rumunska i jediným místem, kam jsme mohli.

Jak si se dostal k muzice? Co byl ten první impulz?

Vždycky jsem se zajímal o muziku a jednou přišel s jedním přítelem na fantastický nápad - otevřeli jsme obchod s deskami. Po roce jsme však zbankrotovali, protože byznys nám moc nešel a většinu vinylů jsme si brali sami pro sebe. Nakonec jsme neměli skoro co prodávat.

Proč si začal dělat vlastní muziku? Byl to přirozený vývoj a nebo jsi to chtěl dotáhnout někam dál a věděl, že když budeš pouze pouštět desky tak si tě nikdo nevšimne?

Často jsem si v minulosti představoval, že bych u mnohých tracků něco změnil či doplnil. Tak se jednoho dne stalo, že jsem s kamarádem zašel do studia a začal pracovat na vlastní muzice. Ze začátku to bylo určitě jen pro radost. Žádné velké ambice jsem v té době neměl.

Kde se při práci ve studiu inspiruješ? Máš nějaký zaručený recept?

Nápady čerpám z klubového života, z ulice a všednodenních starostí. Vše již bylo v hudbě řečeno a všechny melodie zahrány, ale vždy se to dá znovu nově interpretovat a zmodernizovat. Inspiraci vlastně čerpám úplně z čehokoliv co se děje kolem mě. Ať už jsou to dobré nebo špatné věci.

Na co se můžou těšit návštěvníci BE AT: NICONÉ v Chapeau Rouge?

No přece na mě.

Jaké jsou tvé top 3 tracky bez kterých se neobejdeš na žádné párty?

Tughfucker Disco gnome - Tales of us rmx

Niconé - Caje

Philip Bader - em i have this

Co si myslíš o prognózách že vinyly se dočkají velkého návratu? A nebo je to jen novinářská bublina?

Díky Bohu existuje ještě několik příznivců, ale zda desky zůstanou, o tom mohu jen pochybovat. Příští generace vyroste digitální! Generace ilegálního stahování, bohužel! Vinylům žádnou skvělou budoucnost nepředpovídám. Většina labelů na produkci desek naopak doplácí.

Mnoho lidi z Čech vzhlíží k Berlínu. Je to tam opravdu tak COOL pro život jak všichni tvrdí?

Berlín byl vždycky cool a pro mne jediným městem v Německu, ve kterém jsem chtěl bydlet. Momentálně je tady přirozeně mezinárodní hype, protože tady všichni bydlí a město tím více žije. Krom toho jsou nájmy relativně nízké. Mam rád tu kreativní atmosféru, která panuje mezi mladými lidmi v Berlíně. Ale kdoví jak dlouho to ještě vydrží.

Jaký je tvůj oblíbený Berlínský klub?

Bar25 byl mým oblíbeným klubem, ale to už je minulost. Bar25 tak jak jsme ho znali je nenávratně zavřený. Ovšem je zde nový, s novým jménem a na novém místě. Ať žije kocour Holzig. Ostatně zárukou hudební a klubové kvality je vždy Panorama Bar. Standard pro Berlin!

Byl jsi někdy v Praze? Pokud vím tak jsi tady nikdy nehrál.

Jako dítě jsem byl velmi často v Praze, neboť cesta z Drážďan trvala pouhé 2 hodiny. I jako mladistvý jsem často navštěvoval Prahu a coural tu s kamarády z Německa. Nikdy jsem tu ale nehrál. To máte pravdu.

A co tvůj fabion-label?

Značka Niconé je jak móda tak i hudba. K naší hudbě máme vhodné oblečení, unisex trička a dívčí a chlapeckou kolekci. Tu vytváříme s Helenou Kapidzic každý rok, sami podle našich nápadu.

Jak si se dostal k módě?

Moje rodiče byli vždy na prášky, když jsme šli nakupovat oblečení, když se měly najít vhodné kalhoty či bunda. Bylo kolem toho hodně stresu a slz. Nic pro mě nebylo dost dobré, což přirozeně není žádný div, neboť móda v NDR nebyla nic moc. Takže móda tehdejší NDR mě asi nějakým způsobem nakopla, abych později dělal vlastní věci.

Jaké máš plány na léto? Dovolená nebo práce?

Sascha Braemer a já pracujeme nyní na novém albu. Máme již 9 tracků a zbývají ještě 3, což znamená že dovolená bude až v lednu nebo únoru. Doufám...

autor: schwa & ark

foto: archiv