DJ Rush & Marco Remus: Minimal je jako soulož bez zasunutí

Protože Rush u nás není žádným nováčkem, chtěla bych začít s tebou, Marco. Poprvé hraješ v České republice. Jak jsme na tebe zapůsobili?

Marco Remus: Bylo to úžasné, úžasné, úžasné! Když jsem vylezl na pódium a viděl všechny ty lidi, jak se baví, jak křičí a jak mě vítají, říkal jsem si: "Ó můj Bože!"
Rush: Jo, tady to má takovou rodinnou atmosféru.
Marco: Chtěl jsem si hrát s lidmi, ale lidé si hráli se mnou. Pro mě je to nezapomenutelný zážitek.
Rush: Lidé tu vědí, jak se má pařit. Chtějí se bavit a to je skvělé.

Pamatuješ si svoji první party u nás?

Rush: Jasně. Já si to pamatuji, ale asi nikdo z techno scény nebude. Moje první vystoupení tady proběhlo v roce 1998 v nějakém pražském klubu, už si ani nevzpomenu, jak se jmenoval. Hrál jsem house, proto si to asi moc lidí neuvědomí.

Na začátek bych se bavila o vašem původu.  Rush vyrůstal v Chicagu, přestěhoval se do Berlína, nějaký čas trávil v Holandsku. Marco přesídlil z východního Německa do Belgie. Co vás nutí se takhle stěhovat?

Rush: Pro mě byla důvodem touha po něčem novém.  V Americe jsem dělal pořád to samé, takže když jsem přišel poprvé do Evropy a viděl tady ty úžasné party a lidi, hodně mě to vzalo. V Americe jakoby na mě všichni tlačili, abych dělal to samé. Brzdilo mě to, bylo to ubíjející. Tak jsem se na všechno vykašlal a odstěhoval se do Berlína.
Marco: V Berlíně jsme se také nějak dali dohromady. Když jsem se ho ptal, jak dlouho už je v Berlíně, odpověděl mi, že tak pět šest let. Přišlo mi to fakt nudný, tak jsme se rozhodli strávit nějaký čas v Amsterdamu. Ale pak mi zkřížila cestu ona (Marco ukazuje na svoji přítelkyni, která sedí opodál), tak jsem se dostal do Antverp, což bylo Amsterdamu blízko.

Když jsem zmínila východní Německo, pozoroval jsi rozdíly mezi východními a západními Němci, když jsi byl malý? Myslím hlavně v hudbě, která do Německa proudila například před pádem Berlínské zdi. Ovlivnilo tě to nějak?

Marco: Určitě. Pocházím z města Thüringia a tamější kultura na mě jistě něco zanechala. Když jsem přešel na západní stranu, lidé na mě stále koukali jako na toho chlápka z východu. Rozdíl můžeš vidět na spoustě věcí. Když budu mluvit o současnosti, tak třeba východní lidé jsou na party takoví uvolněnější, kdežto na západních vidíš, že přišli například cíleně na hlavní hvězdu a nic jiného je nezajímá. Východní si řekne: "Je techno? Tak se jde na techno."

Jak často se vracíš do USA, nějaké vazby tam musely zůstat.

Rush: Jasně, snažím se aspoň třikrát do roka.

Nemůžu se nezeptat - sleduješ prezidentskou volbu?

Rush: Nikdy jsem moc politiku neřešil. Pro mě to je… (dlouhá pauza) Je těžké o tom mluvit. Je to jako mluvit o náboženství. Já nejsem typický Američan, který je svojí zemi naprosto oddán. Nelíbí se mi, když za pomoci peněz může někdo řídit záležitosti, do kterých mu nic není.
Marco: Můžu k tomu něco říct? Pro mě je Bush velký, velký prezident.
Rush: To myslíš vážně?
Marco: Ano. A víte proč? Bush má otevřené oči pro všechny, i pro Američany.
Rush: Počkej chvíli, co to říkáš?
Marco: Bushova politika je příšerná. Není hezké posílat mladé kluky do Iráku. Ale teď se ubírá cestou, že otevírá všem oči. (Marco měl zřejmě problém vysvětlit záležitost anglicky)
Rush: Vždyť je to všechno o penězích. Podvádí, kde může. A lidé ho podporují jen proto, že je prezident.
Marco: Doufám teď ve výhru Obamy. Nevím proč, ale je sympatický. Spousta věcí ho činí, jako by byl jedním z davu. Prostě underground.
Rush: Nemyslím si, že vyhraje.
Marco: Žádná Clintonová, je čas aby Amerika zvolila člověka z davu.
Rush: Ale pořád je to o penězích…
(následuje ještě rychlá výměna názorů v podobě nepřeložitelného překřikování končícího smíchem)

Tohle téma bych už raději nechala být a navázala bych ještě na váš původ, tedy rodinu. Vedli vás rodiče k hudbě, potažmo k elektronice?

Rush: K elektronice ne. Poslouchal jsem hodně soul a podobné věci. Každý den. V rodině to bylo tak, že se hudba poslouchala ráno, odpoledne i večer. Prostě nonstop. Máma na to byla hodně vysazená, občas nás svolávala do rodinného kruhu, abychom společně zpívali.
Marco: To moje máma byla s chlápkem, co byl z Kuby a hrál na kytaru v nějaké kapele. Nebyl to můj biologický otec, ale byl to prostě můj táta. Takže samozřejmě ten mě hodně ovlivnil. Jinak jsem vyrůstal na Kool and The Gang a podobných soulových a funky věcech. Jinak je pro mě číslo jedna hip hop.

Jo. Prý jsi hip hopem začínal a tíhneš k Dr. Dremu. Dokážeš si představit, že by sis teď měl střihnout nějaký set?

Marco: Začínal jsem s hip hopem a umřu také s hip hopem. Lidi jako Dr.Dre, Afrika Bambaataa a oldschool vůbec jsou pro mě zásadní. Takže samozřejmě si dovedu představit, že bych si teď šel zahrát. Na jednom festivalu jsem zažil dilema, kdy Rush hrál na techno stagei a na hip hopové byl zrovna Snoop Dogg. Nevěděl jsem, kam dřív skočit. Hip hop je zkrátka opravdová hudba.

Máš ještě bratra, který je také techno DJ a producent. Co nějaká spolupráce?

Marco: Bratry mám dva, ale je pravda, že Ramon také dělá hudbu. Je to pár měsíců, co jsme spolu hráli a opět se na to chystáme. Plánujeme nějaké společné sety na jednom festivalu v Holandsku. Bude to show.

Když mluvíme o bratrech. Jedete teď tour nazvanou Brother Connection. Dokážete si představit, že byste byli skutečnými bratry?

Rush: Absolutně! Známe se strašně dlouho a hned poprvé, co jsme se viděli, jsme věděli, že k sobě patříme.
Marco: Děláme všechno společně, máme stejné myšlení. Třeba teď všichni začínají hrát minimal, protože je to populární, ale my se oba držíme u pořádnýho techna. A dnes se mi líbilo, jak to lidi ocenili. Podle mě to bylo jedno z našich nejlepších společných vystoupení.
Rush: Jo, to je pravda.

Ale back2back moc často nehrajete, ne?

Rush: Občas. Ale je pravda, že už je to pěkně dlouho, co jsme tak hráli naposledy. To bychom tedy měli napravit!
Marco: Možná při příštím hraní tady.
Rush: Co takhle až budeme hrát v Moskvě?
Marco: U takových setů je taky vidět jak si rozumíme. Stačí nám mluvit očima.

Jasně. Jinak ty jsi, Marco, zmínil minimal. Sám máš na kontě i nějaký takový track, někde jsi říkal, že minimal posloucháš. Ovšem ve svém profilu na Myspace.com máš obrázek, kde je napsáno "Minimal je jako šukání bez zasouvání." Tak jak to tedy je?

Marco: Samozřejmě nejsem proti ostatním stylům. Sleduju všechno možné, co se děje na poli elektroniky. Nemůžu říct, že jednu dobu pouze hraju hardtechno a pak, že zas dělám jen minimal. Je důležité se hodně koukat kolem sebe, protože ve výsledku všechno souvisí se vším.

Co ty a minimal, když je stále oblíbenější?

Rush: Ani nevím, jestli mám na to názor. Samozřejmě něco si z toho poslechnu.
Marco: To se totiž ptáš pana Maximum, co říká na minimum. (smích)

Na tom něco bude .-)

Marco: Prostě přesně, jak to bylo na tom obrázku. Minimal je jako soulož bez zasunutí. Když chceš šukat, potřebuješ pořádnou basu.

No dobře. A existuje tedy nějaká hudba, ze které se vám fakt zvedá žaludek? Jako někomu třeba z Britney Spears apod.

Marco: Náhodou něco od Britney je dobrý! (smích)

To byl jen příklad…

Marco: Na Britney je pěkný pozorovat to, co se stalo z idolu teenagerů. Tehdy to byla děvka a teď je to ještě větší děvka. (smích)
Rush: Ani nevím, jestli bych dokázal přesně určit, co je fakt špatný. Nestává se mi, že bych něco poslouchal a řekl si: "Tak tohle je fakt shit!".
Marco: Mám asi podobný názor. Protože když chceš dělat hudbu, musíš mít otevřenou mysl. Je jedno, jestli jde o metal, komerční pop, cokoliv.

To je pravda. Co vám dává energii vydržet na party až do rána nebo dokonce zvládnout afterparty?

Rush: Samozřejmě lidi.

To už zní skoro jako klišé. Chtěla jsem slyšet spíš Jägermeister nebo něco jiného.

Rush: Ale ono je to fakt o tom. Vyrostl jsem na návštěvách parties, poslouchání DJ’s a tanci. Byl jsem jedním z nich a stále jsem. Samozřejmě, že se najdou tací, co tě jdou otravovat a doslova melou kraviny. Ale když vidíš, že máš okolo sebe správné lidi, nemůžeš se odtrhnout. Tak prostě jdeš a kalíš s nimi.
Marco: Spousta lidí má pokřivený náhled na věc. Myslí si, že DJ’s jsou nedotknutelné hvězdy. Takže se nedivím, že třeba dost lidí nepobere, když jde Rush jen tak na after. Že je normální žena. (Marco se přeřekl)
Rush: Že jsem žena?!
Marco: Teda člověk.
Rush: Sakra, já jsem ženská! (smích)

Nevypadáš .-) Ovšem image dělá hodně. Kde je tvoje nabarvená tvář?

Rush: Čas od času se objeví.

K vizáži patří i to, že oba nosíte stále holou hlavu. Tak jak často se o tento účes staráte?

Marco: Když jsem línej, tak jednou týdně.  Lepší je dvakrát.
Rush: Tak to máme dost podobně.
Marco: Moje slečna mi pak říká, že vypadám jako medvěd… Nebo spíš kyklop, jak to mám jen dokola. (smích)

Také máte oba nějaká tetování…

Marco: Ne, já nemám žádné!

Tak mám asi halucinace.

Marco: Ne, jasně. Mám rád tetování a spousta z nich má pro mě nějaký význam. Také si je nechávám dělat v různých zemích. Jedno mám z Brazílie, další z Německa, další z Belgie, Ameriky… Prostě vzpomínky na místa, kde jsem byl.

Od kresby na kůži ke kresbě na papíře. Rush prý kreslí. Co bylo poslední, co jsi nakreslil?

Rush: (začne se smát) Fakt to chceš vědět? Dva lidi co mají sex. Baví mě kreslit věci s touhle tematikou. Prostě pořádný nemravnosti! (stále se směje)

Proč ne… Tak budeme končit. Co vás teď čeká, co byste si přáli?

Marco: Rozhodně více parties, jako byla ta dnešní. Jinak stále pracuji na novém albu, které vyjde na konci května.  Budu teď hodně cestovat, tak musím mezitím stihnout spoustu práce ve studiu. Doufám, že zbude i nějaký čas na spánek.
Rush: Moje plány jsou hlavně zpomalit. Být více s rodinou, starat se o mámu. Splatit jí všechno, co do mě vložila.

Na úplný konec chci vždycky vzkaz fanouškům, ale v rámci originality pošlete vzkaz svým odpůrcům.

Marco: Miluji své odpůrce. Protože musíš mít něco, co tě pohání. A odpůrce ti dá vždycky něco, co tě donutí se zamyslet. Nepotřebuju nikoho, aby mi lezl do zadku.
Rush: I když mě nenávidíš, stále se posunuji kupředu, zatímco ty jen stojíš a nenávidíš. Nepřestávej mě nenávidět, protože já tě miluju. Čím víc mě nenávidíš, tím dále se dostanu.