Komiks Swamp Thing / Bažináč

Už zase ten Moore. Uděláte mu recenzi na Ligu výjimečných, uděláte mu recenzi i na Top 10 a pak se naivně domníváte, že už by to stačilo. Jenže nestříhaný, neholený podivín se tajuplně vynoří ze své jeskyně, masivními prsteny okupovanou ruku vám zlehka položí na rameno a chraplavým hlasem téměř něžně zašeptá: "A Swamp Thing jako nic?"

"Vidím, že jsem vás vylekal. Prosím… klidně si zakřičte, jestli chcete. Nikdo vás neuslyší a já tu pořád budu, až skončíte."

Je to prevít, ten Moore. Podivný, leč relativně spokojený život Aleca Hollanda, kterého tragická nehoda změnila v chodící hroudu bahna, lehkým mávnutím dobře seříznutého husího brku bez všech výčitek v mžiku  změnil v učiněné peklo. Celou svou dosavadní "kariéru" byl totiž Swamp Thing přesvědčen, že je "jen" zmutovaným vědcem, který jednoho dne dostane šanci stát se znovu člověkem. Ale to by nebyl Moore, aby hned v prvním sešitu série obnovené pod názvem The Saga of the Swamp Thing rezolutně neprohlásil: "Žádné lentilky nebudou, jsi hromadou bahna a tou taky zůstaneš."

Hromada bahna tedy zjišťuje, že je jen směsí kořínků a mokré hlíny, která nějakým způsobem převzala vědomí teď už dávno mrtvého Hollanda za své. Má jeho vzpomínky, možná i pocity, ale stále není ničím víc, než jen chytrou hromadou bahna. Není divu, že se Swamp Thing stává rychle alergickým na oslovení "Alecu…"… Teď následuje ta věta o tom, jak je Alan Moore strašně moc šikovný, jak má dobré nápady a autorovi této recenze je samozřejmě jasné, že nelze jinak, než Moora považovat za jednoho z nejoriginálnějších tvůrců poslední doby.

Swamp Thing / Bažináč obsahuje sedm příběhů, které docela hezky pasují do škatulky horor. Přestože je v hlavní roli monstrum, můžeme mluvit o hororu psychologickém, protože monstrum má "frankensteinovský" komplex. A i když se docela hezky čtou pasáže, ve kterých Swamp Thing zasažený těžkou depresí přijímá svůj původ a zarůstá do bažiny (dokonce začne plodit i jakýsi druh zeleniny), případně se snaží se svým původem vypořádat, Moore nepíše jen o tom. Dobrou polovinu prostoru věnuje i osobním fobiím Alecovy kamarádky a Bažináče do jejích problémů posléze zatahuje.

Pozadu nezůstává akce, která překvapivě nijak neruší umělecký prožitek. Naopak. Swamp Thing pokaždé jen tak tiše stojí, nic neříká, skoro se tváří, že vůbec nechápe, o co jde. A pak protivníkovi náhle jednu ubalí s drsností sobě vlastní. Výsledné scéna někdy vypadají skoro až parodicky. Moore velice stylově kombinuje kouzlo klasických béčkových hororů, které zřejmě původní sérii v mnohém inspirovaly, s postmodernou. Osobně jsem si nad bookem často vzpomněl na jiného ceněného autora Neila Gaimana.

Kresba Johna Bissetta je detailní a černobílé provedení z ní proto místy dělá až chaotickou změť "avantgardních" čar. K pochopení příběhu to ale nijak nevadí. V sedmém příběhu s názvem Pohřeb, která je jakousi retrospektivou, je hostujícím kreslířem Shawn McManus. Ten komiks obohacuje o příjemně odlehčený, lehce karikující styl. Bonusovou laskominkou budiž okrajové hostování přední týmovky JLA ve složení Superman, Green Lantern, Green Arrow, Flash, Wonder Woman a další.

Radim Bartík

Hodnocení: 100%

Swamp Thing / Bažináč
BB/art Komiks 2002, 198 str., 390,- Kč
scénář: Alan Moore
kresba: Stephen Bissette (v příběhu Pohřeb Shawn McMannus)
ink: John Totleban
www.bbart.cz