Filmová recenze: Twilight Sága: Rozbřesk, 1. část

Navážet se do Twilight ságy je až směšně jednoduché – zvládne to i Mirka Spáčilová. Můžeme začít už kreativním vkladem českých distributorů – jejich hybridní patvar "Twilight sága" je čistá zhůvěřilost. A tím nemyslím to, že sága je označení útvaru, kde se něco opravdu děje a předává se morální i praktické poselství, jak přežít, když vás chce zabít všechno od přírody po křesťanstvím nakažené tučňáky. Můžete si třeba dělat legraci z herectví hlavních představitelů... Jenže je to v podstatě zbytečné. Nosíte bonbony do cukrárny (všichni už to ví) a bible do bordelů (nikoho to nezajímá). A navíc přijdete s křížkem po funuse, protože zatím poslední Twilight je docela dobře udělaný. S důrazem na to "docela". Může za to režisér – Bill Condon se, hanba mu, vytáhl a vzal mnoha bystroduchům mrtvolku na kopání. Ten chlap je vážně dobrej a v jeho filmografii narazíte na opravdu hodně zajímavé kousky – třeba na homosexuální drama Bohové a monstra (s výborným Ianem McKellenem).

Po ošklivém omylu s angažováním Davida Sladea (tomu už asi nikdy neuvěříte, že někdy natočil povedený horor) si tvůrci našli někoho, kdo má schopnost komponovat nádherné obrazy, (snová sekvence svatby na haldě mrtvol, obrazy Ria atd.) dokáže podat prázdné tlachání jen s minimálním dopadem na mozkové buňky (prvních cca 40 minut) a z h...a uplete bič – chtěl jsem říct: dokáže dodat do Twilightu skutečný konflikt, takže v druhé polovině filmu si "sága" vyzkouší pár žhavých světových trendů (tempo, jasnou motivaci postav, napětí). A můžou za to i herci. Ano, jejich herectví je příšerné, speciálně Roberta Pattinsona, ale vtip je v tom, že to není špatné herectví – tohle se od nich prostě chce a už AC/DC zpívali, že když chce někdo krev, tak by ji měl sakra dostat. Takže pokud někdo chce herce chovající se jako retardovaní kastráti, dostane je... Také si neuškodí připomenout, jak se Pattinson vyjadřoval před premiérou prvního dílu, než mu producenti zavřeli ústa (volně citováno: "Hraju v tom šitu týpka, z jehož jména mají náctileté slečinky první orgasmus"). No a Kristen Stewart je vážně dobrá herečka, to už dokázala, ale nějak se živit musí. I když je pravda, že by občas mohla... Ehm... Zavřít pusu. To není sexismus, prosím pěkně, to je z internetu obšlehnutý postřeh k jejímu "twilight herectví".

Ale zpět k tématu. Tentokrát si přijdou na své i ti, co chtějí krev. Pije se brčkem (neb děťátko by jinak vysálo maminku hezky zevnitř). A pak je tu porod, o čemž všichni víme, že je dost hard core (tedy ti, kdo sledovali Přátele). Je tu dokonce i náznak akce – upíři a vlkodlaci si to rozdají na život a na smrt, což se pozná podle toho, že na sebe pět minut štěkají, pak si dají párkrát facku a nakonec Jacob vytáhne ultrapřísné vlkodlačí pravidlo, o kterém jste předchozí tři díly neslyšeli, ale přesto funguje. No budiž. A v samém závěru se dočkáme i scény, v níž jsou upíři mile dekadentní, mírně pedofilní, mírně ujetí a dokonce i mírně zábavní (bohužel ne rodina Cullenů) – nevím, zda to bylo i v knize, ale pokud ano, tak je Stephanie Meyer občas opravdu hodně zlobivá holčička. Na předchozích řádcích jsem se snažil vysvětlit, že aktuální Twilight není idiotsky natočená hovadina, z jejíchž technických nedostatků si budete chtít vystřelit mozek z hlavy klidně i natlakovaným kečupem. Ne, je to prostě jen hovadina, která vás bude neuvěřitelně štvát tím, co podsouvá svým divákům, která je natočená nejlíp, jak to jen šlo. Ukázkový příklad házení perel sviním. A co že tedy tak vadí? Vždyť je to pohádka, že? Tak proč bychom měli být oškliváci a plivat na něco, co je tak kráááásnéééé a slaaaadkééé?

Třeba proto, že máme rádi opravdové pohádky – a ty se vyznačují tím, že princ nebo princezna, aby dosáhli svého, musí něco udělat. Bella neudělá nic. Na internetu koluje vtipná montáž s popisy, co udělá v případě, že ji opustí světlo jejího života (aneb milenec) Hermiona (smutní, ale pokračuje v pátrání po způsobu, jak nakopat zadek nejmocnějšímu černokněžníkovi všech dob), Leia (přidá se ke svému bratrovi, rytíři Jedi, a pátrá po svém milenci a ano, skončí jako otrokyně ve zlatých bikinách u obřího slimáka, ale to je vedlejší) a Bella (zírá do prázdna a zkusí se zabít). Proč by ji sakra někdo chtěl? Krom obyčejného chtíče? Prostě typický příklad uvažování: něco chci, ale nevím, proč bych se kvůli tomu měl(a) snažit. V tomto díle se nám navíc prezentuje názor, že když si chlapeček šáhne na těhotné bříško, tak se mu rozzáří očička, zapomene na smutek a jeho láska z něj udělá oddaného idiota na věky věků. Smutné. Také je jasné, že předmanželský sex je špatný a upíři jsou slušní křesťané, protože znají jen jednu polohu. Ale samozřejmě, všechno to vynahradí tím, jak jsou citliví – Edward například odmítá mít s Bellou sex, protože jí během své vášně, ó jaká hrůza, udělal pár modřin... Což vede k situaci, kdy se v sále kina ozval mladistvý ženský hlas: "Proboha, tak jí to udělej pusou, vždyť je chudák sexuálně frustrovaná!“ Osobně mi také vadí skutečnost, že sexuálně frustrovaní lidé se prý poznají podle toho, že hrají šachy. Nakonec ale Edward pusou něco i udělá, bohužel ne to, co měl udělat už dávno. Otevře tak docela (opět s důrazem) napínavou pozvánku k finálnímu, epickému vyvrcholení celé série. Bella se vrátí a s ní i děťátko (deset vykřičníků bych poprosil).

Twilight Sága: Rozbřesk, 1. díl, USA 2011, 116 min.
Režie: Bill Condon
Scénář: Melissa Rosenberg
Hudba: Carter Burwell
Kamera: Guillermo Navarro
Hrají: Kristen Stewart, Robert Pattinson, Taylor Lautner, Ashley Green aj.

Hodnocení: 30 %

Boris Hokr

foto: archiv